Pod pojmem "četnictvo" nebo "vojenská policie" můžeme chápat vojensky organizovaný sbor, jehož postavení, působnost a úkoly byly a jsou v různých zemích a obdobích rozdílné v závislosti na historických podmínkách vzniku a poslání těchto sborů. Četnictvo většinou plní veřejno-bezpečnostní úkoly ve vztahu ke všemu obyvatelstvu, polní nebo vojenské četnictvo či vojenská policie pak většinou pouze ve vztahu k ozbrojeným silám.
Novodobá Vojenská policie (VP) byla zřízena 21. ledna 1991
Počátky Vojenské policie
Vojenská policie před rokem 1918
Již v Rakousko-Uhersku působili malé oddíly vojenské policie (militarpolizei), rozšířenější však byly oddíly polního četnictva (feldgendarmerie). Během první světové války byly jednotky vojenské policie zařazeny také u některých československých jednotek v zahraničí. Například v Rusku působily zhruba od roku 1917 oddíly vojenské policie, které byly organizačně začleněny do vojenských struktur. Jejich příslušníci nosili zvláštní označení na rukávovém štítku s červenobílou páskou. Malé oddíly polního četnictva po vzoru karabiniérů sloužily i u československých legií v Itálii. Příslušníci těchto oddílů měli na rukávovém štítku zvláštní označení – granát hořící do boku. Naproti tomu – podle dostupných informací – u československých legií ve Francii vojenská policie zřízena nebyla.
Vojenská policie v letech 1918 – 1991
Po rozpadu Rakousko-Uherska převzala nově vzniklá Československá republika stávající bezpečnostní orgány. Jednou z vojensky organizovaných částí státního aparátu bylo četnictvo, které plnilo pořádkové a kriminalistické úkoly převážně v správní a zpravodajské oblasti. Četnictvo podléhalo vojenské justici a v případě branné pohotovosti státu bylo považováno za samostatný oddíl československé branné moci. V běžné službě však nebylo nijak podřízeno vojenským úřadům. Ty musely o případnou pomoc z jeho strany žádat. V případě válečného stavu přecházela část četnictva v souladu se zákonem o četnictvu k polní bezpečnostní službě, tj. pod přímé řízení vojska.
Vedle stávajícího nestabilního státního policejního aparátu, jehož součástí bylo i polní četnictvo, vznikla již v listopadu 1918 nová armádní bezpečnostní složka – vojenské policie. Oficiálně byla ovšem založena až začátkem roku 1919. Hlavním důvodem vzniku vojenské policie byla snaha o konsolidaci situace, dosažení zákonnosti, kázně a pořádku ve formující se armádě nově vzniklého státu. Na Slovensku a Podkarpatské Rusi to potom byla i nestabilní bezpečnostní situace dána nízkou autoritou teprve nedávno ustanovených československých státních úřadů a masivní protičeská agitace ze strany maďarského obyvatelstva, což se promítalo do morálního stavu tvořících se jednotek nové čs. armády. Životnost této armádní složky byla však relativně krátká. V českých zemích, vzhledem ke stabilizaci četnictva a státní policie, došlo ke zrušení vojenské policie již v roce 1919. Na Slovensku pokračovala její organizace a činnosti až do roku 1921. Podstatný vliv na postupné rušení vojenské policie mělo mimo jiné i její personální obsazení, protože její příslušníci neměli dost zkušeností v praxi v policejní práci. Přispěli ale zejména na Slovensku ke zvládnutí situace po odchodu maďarského četnictva a při výkonu bezpečnostní služby za války Československa s Maďarskem v roce 1919. Po zrušení vojenské policie převzalo vojensko-policejní práci plně československé četnictvo.
Krátce před druhou světovou válkou bylo v československé armádě vytvořeno polní četnictvo, které mělo plnit úkoly v rámci policejní i dopravní služby a při mimořádných událostech spolupracovat s četnictvem jako jeho posila. Předpokládalo se, že ve společné hlídce s jedním četníkem budou zařazeny dva až tři příslušníci vojenského polního četnictva. Tato organizace byla pak aktivována za mobilizace v roce 1938.
Po zániku republiky vznikaly bezpečnostní oddíly i v našich zahraničních jednotkách. Ve Velké Británii byly vytvořeny oddíly polního četnictva, které se zejména ke konci války zapojily do bojů u Dunkerque při hlídání a odvádění zajatců. Na východní frontě byly utvořeny podobné speciální oddíly.
Po osvobození veškerou policejně-bezpečnostní službu převzala organizace nově vytvořená na základech četnictva – Sbor národní bezpečnosti. Do tohoto sboru přešlo mnoho příslušníků oddílů polního četnictva, kteří se pak zapojili zejména na území Slovenska do bojů proti banderovcům. Dále Sbor národní bezpečnosti plnil většinu úkolů v oblasti policejní a bezpečnostní práce. Na bezpečnost provozu vojenských vozidel ale dohlížela zvláštní vojenská složka – Tanková a automobilní inspekce (TAI). Tento stav trval až do roku 1991, kdy byla zřízena vojenská policie Československé armády.
Bojový prapor
Bojový prapor byl Velitelství ochranné služby Vojenské policie Praha propůjčen prezidentem České republiky Václavem Klausem na návrh Ministra obrany a to u příležitosti 61. výročí ukončení 2. světové války v Evropě. Slavnostní akt se v prostoru Národního památníku na Vítkově konal 25. dubna 2006. Bojový prapor z rukou ministra obrany JUDr. Karla KÜHNLA převzal tehdejší velitel VelOSlVP plk. Ing. Oskar ŠVERDÍK.
Dne 26. ledna 2007, při příležitosti slavnostního nástupu XII. kontingentu VP k ukončení mise v sestavě MNF-I na území Iráku, byl bojový prapor dekorován 5 stuhami:
Sdružení Válečných veteránů ČR
Svaz důstojníků a praporčíků AČR
Svaz pomocných technických praporů
Vojenská sekce konfederace politických vězňů
Občanská iniciativa Čech, Moravy a Slezska
V neděli 28. října 2007 byla u příležitosti oslav 89. výročí vzniku Československé republiky na Staroměstském náměstí v Praze předána Velitelství ochranné služby VP Praha již 6. stuha - Primátora hlavního města Prahy.
